Před devíti měsíci Evropská unie schválila přelomový Zákon o umělé inteligenci (AI Act), který byl označen za průlomový. Stal se prvním zákonem na světě, který se zaměřuje na regulaci technologie umělé inteligence a konkrétně požaduje, aby společnosti vyvíjející AI začaly informovat veřejnost, když je obsah generován umělou inteligencí.
Jedním z nejkontroverznějších aspektů zákona je však požadavek na transparentnost v klíčové počáteční fázi, který vyžaduje, aby společnosti zabývající se AI informovaly držitele práv, když jsou jejich díla používána jako trénovací data pro algoritmy jejich generativních AI systémů. Tato notifikační povinnost — jejíž implementace je stále nejasná, ale má vstoupit v platnost 2. srpna — je jádrem boje držitelů práv usilujících o kompenzaci a nové zdroje příjmů, stejně jako společností včetně OpenAI (mateřská společnost Chat GPT), Meta a francouzské společnosti MistralAI. Tyto společnosti jednomyslně kritizují AI Act za vytváření těžkopádného prostředí a zpomalování inovací na tzv. „starém kontinentu“.
Obavy o inovace v Evropě
Šéf OpenAI Sam Altman dokonce napsal názorový článek ve francouzských novinách Le Monde 8. února, ve kterém argumentoval, že „evropští regulátoři, kteří pracují na aplikaci AI Actu, musí myslet na důsledky svých rozhodnutí na příležitosti zítřka, zvláště v době, kdy zbytek světa postupuje vpřed.“ Citoval Maria Draghiho, prezidenta Evropské centrální banky, který tvrdil, že při srovnání Evropy s USA a Čínou existuje „inovační mezera“.
Není to zdaleka poprvé, co se technologičtí giganti střetli s evropskými regulátory. V roce 2018 byla EU silně kritizována americkými společnostmi, včetně Mety, za prosazování nejpřísnějšího zákona o bezpečnosti a ochraně soukromí, nechvalně známého GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Tento zákon se však stal určitým vzorem v zahraničí, včetně USA, kde nyní existuje alespoň pět států, které mají nějaký druh zákona o ochraně soukromí spotřebitelů.
Soudní spory o autorská práva
Tentokrát, pokud jde o AI — dokonce i v USA, kde je technologie zřídka regulována — skupina zpravodajských médií vedená The New York Times zažalovala OpenAI u federálního soudu za porušování autorských práv. Je to jen jeden z desítek případů souvisejících s AI, které po celém světě vyvolávají výzvy v oblasti autorských práv.
Ve Francii, kde má OpenAI licenční dohodu pouze s deníkem Le Monde, mediální skupina Les Echos-Le Parisien vlastněná společností LVMH hrozí, že bude následovat kroky The New York Times a podnikne právní kroky proti OpenAI po neúspěšném jednání o dohodě, jak řekl prezident francouzské skupiny Pierre Louette pro časopis Variety.
Drancování novinářských děl
Louette — který je nyní také prezidentem Alliance Presse, zastupující přibližně 40% francouzských novinářů — vyjádřil své obavy ohledně drancování novinářských děl na summitu AI Action v Paříži, kde vystoupil na panelu spolu s Jane C. Ginsburgovou, uznávanou profesorkou literárního a uměleckého vlastnictví na Kolumbijské univerzitě, a francouzsko-marockým režisérem Nabilem Ayouchem.
OpenAI má jinde dohody s News Corp, která zahrnuje Wall Street Journal a Daily Telegraph, a Axel Springer, zahrnující Die Welt a Politico. Francouzský start-up MistralAI má mezitím dohodu s tiskovou agenturou AFP (Agence France Presse) a Google má pakt s Associated Press.
Zneužívání výjimek pro dolování dat
Zatímco celosvětově bylo podepsáno pouze několik licenčních dohod, společnosti zabývající se AI byly schopny „pozřít miliony děl prohledáváním internetu a stahováním sbírek děl, někdy z nelegálních zdrojů, zejména databází pirátských knih“ pro trénování svých modelů, většinou bez kompenzace držitelům práv, uvedla Ginsburgová na panelu. Podnikatelé v oblasti AI tvrdili, že jejich kopie byly „omluveny výjimkami pro ‚text and data mining‘ v EU a ‚fair use‘ v USA,“ dodala Ginsburgová.
Výjimka „fair use“ v zásadě umožňuje AI používat obsah chráněný autorskými právy, pokud vytváří něco odlišného (pro vzdělávací nebo komentářové účely), co nesoutěží s originálem. Výjimka EU pro „text and data mining“ jde mnohem dále, protože dává držitelům práv možnost odmítnout, když je jejich dílo kopírováno pro komerční účely. V důsledku toho stále více držitelů práv v EU, včetně zpravodajských organizací, začalo používat možnost opt-out, aby zabránilo společnostem AI v přístupu k jejich dílům.
Teoretická ochrana vs. realita
Teoreticky by takové omezení mělo společnostem AI dát podnět k uzavírání licenčních dohod, protože přístup k vysoce kvalitním datům je předpokladem pro trénování jejich strojů a, jak říká Ginsburgová, spoléhání se na díla s vypršelým autorským právem nebo na data nízké kvality by mohlo ohrozit AI systém. Zatím však tato dramatická perspektiva nepřiměla podnikatele v oblasti AI, aby vytáhli šekové knížky a uzavřeli dohody s držiteli práv. Ti mezitím necítí, že by byli dostatečně chráněni možností opt-out, která se zdá téměř zastaralá.
Louette uvedl, že práce novinářů byla drancována společnostmi AI předtím, než se před několika lety rozhodli pro opt-out, a nyní žádá určitou kompenzaci za minulé, současné a budoucí použití, protože neexistuje způsob, jak stroje vyčistit.
„Víme, že nás vykrádáte“
„Víme, že nás vykrádáte. Dříve jsme to nevěděli. Nyní vám říkáme, že to odmítáme a potřebujeme mít ochranu a potřebujeme mít odměnu,“ řekl Louette na panelu. „Určité společnosti prodávají předplatné. Je to přesně situace, kdy sklízíte cizí pole a prodáváte to, co jste sklízeli, jiným. Je to jako krádež.“ Zmínil také ironii v tom, že OpenAI obviňuje čínský DeepSeek z kopírování jejich pokročilých AI modelů.
„Kdykoli je jedna z těchto společností v konkurenčním boji s jinou, říkají: ‚Hej, máme práva duševního vlastnictví! Nemůžete nám to vzít! To je moment, kdy se to pro ně stává tématem. Je to v mnoha ohledech směšné,“ řekl Louette.
Volání po transparentnosti
Ayouch, který nedávno zasedal v porotě Berlínského filmového festivalu, kterému předsedal Todd Haynes, upozornil na naprostou neprůhlednost společností AI ohledně obsahu, který používají jako trénovací data.
„Někteří říkají: ‚Vrtej, bejby, vrtej.‘ Já říkám: ‚Reguluj, bejby, reguluj!'“ řekl Ayouch. „Každá technologická inovace, aby prosperovala, vyžadovala ochranný regulační rámec. Bez regulace inovace krachují — historie to dokázala znovu a znovu. Chceme jít vpřed, přijmout pokrok, ale ne za každou cenu.“
Ayouch požaduje, aby AI společnosti byly plně transparentní ohledně každého díla, které používají k trénování svých strojů. Společnosti AI, zejména ty v USA, bojují proti tomu, aby nemusely sdělovat podrobné informace o trénovacích datech v EU, a existují zvěsti, že by mohly být povinny informovat držitele práv pouze o zlomku toho, co používají. Jisté je však to, že jakmile povinnost začne platit 2. srpna, EU bude pokutovat společnosti — ať už jsou odkudkoli — za porušení, která by mohla dosáhnout miliard, podle zdroje z francouzského průmyslu.
Historické paralely a adaptace
„Když bratři Lumièrové vynalezli kino, lidé předpovídali konec malířství a fotografie. Přesto oba přežily a staly se silnějšími než kdy předtím. Totéž se stalo, když se objevila televize — údajně měla zabít kino — a později VOD a streamovací platformy měly vyhladit televizi,“ řekl Ayouch. „Ale jsme tu dnes: všechny tyto pozoruhodné inovace vydržely a umělci je přijali. Autorská práva se nikdy nepřestala vyvíjet, přizpůsobovala se každé z těchto změn.“
Význam AI jako geopolitického nástroje
Jak Macron řekl časopisu Variety ve svém říjnovém rozhovoru, AI je také otázkou měkké síly, která vyvolává geopolitické otázky. Jako takový řekl, že vývoj generativního AI systému v Evropě je klíčový, protože „v těchto modelech může být vytvořeno mnoho zkreslení hned od začátku“ a EU potřebuje „vyvinout široké jazykové modely, které odpovídají našim preferencím“.
„Existuje závod o inovace, takže musíme být jeho součástí. Musíme pokračovat ve vzdělávání a udržení talentovaných lidí, investovat více veřejných a soukromých peněz — to je jedna z mých evropských bitev,“ řekl.
Zkreslení v obsahu zpráv z AI
Zkreslení je skutečně zřejmé, pokud jde o šíření zpráv pomocí nástrojů AI. Generální ředitelka Banijay France Alexia Laroche-Joubertová vzbudila o víkendu rozruch příspěvkem na LinkedIn, který porovnával odpovědi na jednoduchou otázku „Můžete mi dát nejnovější zprávy ze světa?“ od ChatGPT, MistralAI’s Le Chat a Microsoftu. Odpovědi byly radikálně odlišné. ChatGPT například měl své první dvě zprávy o Trumpově administrativě, zatímco MistralAI’s Le Chat začínal výzvou OSN k darům pro Haiti a návratem syrských uprchlíků do domovů.
Skrytá nebezpečí volného přístupu AI k obsahu
V menších zemích, jako je například digitálně zdatné Estonsko, prezident Alar Karis na AI panelu v Paříži řekl, že je tak znepokojen absencí estonského jazyka a kultury v trénovacích datech pro hlavní AI modely, že členové jeho vlády jednají s Meta o bezplatném poskytování estonského obsahu — krok, který vyvolal pobouření mezi místními tvůrci.
Ale jak říká Louette, povolit společnostem AI bezplatně stahovat obsah z internetu je špatný krok, který by mohl mít velké důsledky.
Hledání symbiotického vztahu
Panel na summitu AI Action měl zdůraznit ctnostný cyklus, který by mohl být vytvořen mezi společnostmi AI a tvůrci obsahu. Takový symbiotický vztah existuje ve Francii mezi místním filmem a americkými blockbustery díky schématu, které umožňuje Národní filmové radě vybírat poplatek z každého vstupu do kina a financovat dotace pro francouzský filmový průmysl.
Ačkoli vyhlídka na to, že velké technologické společnosti budou financovat místní hráče, se zdá být poněkud nerealistická, Laroche-Joubertová řekla Variety, že je přesvědčena, že tvůrci nebudou vyloučeni z ekosystému AI.
„Právě teď jsme v tomto šíleném závodě o inovace, ale dojde k nějaké normalizaci, jak se to vždy stává po šílenství,“ řekla. „Jedna věc je jistá: nikdy nebudeme pracovat bez tvůrců.“
